Dvacetiletý Patrik Sedláček odehrál povedené první dva zápasy v para hokejové lize. Tři gólové nahrávky a spoustu pocitů ze své premiéry zhodnotil bezprostředně po jejich skončení.

„Mám z toho překrásný dojem,“ zahájil zpověď nejnovější přírůstek kádru Sharks. „Ze začátku jsem myslel, že nebudu chodit moc na led a budu spíš sedět, ale nakonec jsem hrál víc než jsem sám čekal. Snažil jsem se, co mi síly stačily, aby i trenér ve mně viděl potenciál a naději, že mě může do hry dávat,“ přiznal velkou motivaci někdejší hokejista Domažlic, který se paralympijské verzi sportu věnuje teprve něco málo přes půl roku.

Do Karlových Varů se dostal přes kapitána Michala Geiera a podle svých slov neměl s příchodem do nového prostředí problém. „V klubu se mi líbí, s většinou kluků se znám už z reprezentace a hraje se mi s nimi dobře, takže za mne všechno super,“ pochvaluje si mladý útočník propojení reprezentační a klubové přípravy.

Hned při své premiéře za Sharks přihrál na gól proti Havířovu a den na to proti Zlínu ještě vylepšil bilanci o další dvě asistence. „Že bych byl se sebou úplně spokojený, to se říct nedá. Měl jsem i pár gólových šancí, které jsem mohl proměnit, ale bohužel mi to tam nepadlo. Každopádně i asistence se počítají a jsem rád, že jsem mohl týmu přispět takhle. Chci být týmový hráč,“ nasadil vysokou laťku osobního hodnocení.

Žraloci přitom oba duely prohráli o jedinou branku, přičemž jim za soupeře byly týmy výrazně posílené o hráče ze zahraničí. Jak to čerstvě dvacetiletý forvard vnímal? „Samozřejmě je škoda, že jsme těsně prohráli, ale na to se bohužel nehraje. Musíme se dál zlepšovat. Tři, čtyři dobří cizí hráči udělají na ledě hodně, my jsme taky měli jednoho, ale jinak se snažíme stavět na české základně. Přijde mi to jinak nefér vůči českým klukům, kteří se nemají jak pořádně rozvíjet a to je škoda,“ připojil svůj pohled na poslední dobou hojně diskutované téma české para hokejové scény.

U para hokeje plánuje Patrik Sedláček zůstat a věnovat se mu naplno. „Je to teď už součást mého života, takže se budu věnovat čistě para hokeji ligově i s reprezentací a budu na sobě makat, abych byl čím dál lepší. Bude to chtít ještě čas a velkou dřinu,“ potvrdila na závěr svoje odhodlání naděje českého hokeje bez bariér.